Mluvit o dědictví nebývá v rámci rodiny běžné. Důvodem je stud nebo obavy, aby okolí nemělo pocit, že už se nemůžete dočkat smrti toho, po kom máte dědit. Odborníci ale radí brát to prakticky a vše si vyjasnit předem. Usnadní to následné dohledávání a zjišťování, jak to opravdu je. Například Irena, která má zatím jen nejasné sliby své babičky, má před sebou náročnou cestu zjišťování a dohledávání. Jak v tom případě postupovat?
Hledejte dokumenty a smlouvy
I když vám babička slíbí, že zdědíte peníze nebo výnosy investic, nemůžete se jen tak vypravit například do banky a žádat výpis o zůstatku nebo složení investičního portfolia. Bez usnesení o dědictví, pověření soudu, postavení správce pozůstalosti nebo jiného právního titulu to naráží na bankovní tajemství, smluvní mlčenlivost a ochranu osobních údajů. Nejbezpečnější cesta proto je předat notáři nejkonkrétnější seznam institucí a indicií k prověření.
„Jestliže si nejste jisti, zda jsou tvrzení, že by vám měly být vyplaceny pojistky vaší babičky, platná, musíte hledat dokumenty a smlouvy, které by to potvrzovaly,“ říká Jan Bunganič z advokátní kanceláře bpv Braun Partners. Ty je pak třeba předat notáři. „Ten bude určen soudem podle posledního bydliště babičky. Právě on by měl nejprve určit potenciální dědice a zároveň i s jejich pomocí zjistit rozsah majetku v pozůstalosti,“ vysvětluje advokát.
Spolupracujte s notářem
Pozůstalí by měli s notářem spolupracovat a projít dostupné listiny, smlouvy, výpisy, daňové podklady, korespondenci s bankami, pojišťovnami, penzijními společnostmi nebo investičními firmami a také legálně dostupnou elektronickou stopu, například e-maily či klientské zprávy.
U nemovitostí lze nahlédnout do katastru, u obchodních podílů či jiných forem účasti na společnostech do obchodního rejstříku. „Jakmile se objeví například starý výpis, název instituce nebo pravidelná platba na investiční účet, je vhodné je předat notáři a navrhnout, aby danou instituci oslovil. U cenných papírů může být relevantní i dotaz na Centrální depozitář cenných papírů nebo na konkrétního obchodníka s cennými papíry,“ říká advokát Daniel Dobr z kanceláře Arzinger & Partneři.
Když není závěť, pořadí určuje zákon
Pokud slib babičky byl jen ústní a nesepsala závěť formou notářského zápisu nebo jinou relevantní formou nevyjádřila svou poslední vůli, postupuje se podle tzv. dědických tříd. Nejprve by byl osloven její manžel a její děti, jakožto osoby v první dědické třídě. „Pokud žije například rodič tazatelky jako přímý potomek babičky, pak je ze zákona dědicem on a tazatelka by na jeho pozici v první dědické třídě nastoupila až ve chvíli, kdyby byl po smrti, či by dědictví odmítnul,“ upozorňuje advokát Jan Bunganič.
Ale i pokud závěť existuje a vnučka je v ní stanovena dědičkou celého majetku nebo jeho podstatné části, mají žijící babiččiny děti právo na povinný díl. „Nemusí dostat konkrétní byt, účet nebo investici, ale zpravidla mají právo na povinný díl. U zletilého jde nejméně o čtvrtinu jeho zákonného dědického podílu, u nezletilého o tři čtvrtiny, třeba ne formou dílu majetku, ale peněz,“ upřesňuje advokát Daniel Dobr.
Co když se majetek objeví až po skončení dědického řízení?
Co se stane, když se nějaký majetek objeví až po uzavření dědictví. Pak se obraťte na soud nebo na notáře, aby se dodatečně objevený majetek projednal. „Je třeba doložit, co se našlo, a že jde o majetek zemřelé osoby – například výpisem, smlouvou, dopisem banky, potvrzením investiční společnosti… Pokud existuje podezření, že někdo majetek zatajil, je vhodné věc řešit individuálně s advokátem,“ radí Daniel Dobr.
