Mezi základní otázky, které si dědicové kladou, patří i to, kolik za dům, byt či jiné věci po zesnulých předcích zaplatí státu. Dobrou zprávou je, že v Česku se od roku 2014 dědická daň neplatí. V některých případech ale může platba hrozit, pokud je daná nemovitost třeba v cizině.
U českého domu či bytu musí člověk počítat pouze s tím, že zaplatí poplatky notářovi, u kterého dědické řízení probíhá. „Odměna se vypočítává jako procentní podíl z hodnoty majetku v pozůstalostním řízení,“ řekl prezident Notářské komory Radim Neubauer. Jde většinou o jednotky až desítky tisíc korun.
Trochu jiná situace může nastat, když člověk zdědí třeba dům v zahraničí, což je v současnosti stále častější, protože si tam řada Čechů pořizuje nemovitosti.
Pokud zemřelý vlastní majetek v rámci Evropské unie, postupuje se podle dědického práva státu, kde dotyčný trvale bydlel. Když tedy žil většinu roku v Česku, dědictví se bude řešit podle českého práva.
To se ale týká pouze pravidel pro dělení majetku, ne daně. „Výše dědické daně, kterou budou muset dědici zaplatit, se tak bude řídit daňovým zákonem země, kde nemovitost stojí,“ uvedl Jiří Cimpel z poradenské společnosti Cimpel & Partneři.
„Záleží na právním řádu daného státu. Za příklad můžeme vzít třeba Německo, kde opravdu povinnost k úhradě dědické daně hrozí,“ doplnil advokát Jan Bunganič z kanceláře bpv Braun Partners.
„Dědická daň se tam pak počítá podle hodnoty majetku a stupně příbuzenství dědiců se zůstavitelem. Pro určité skupiny ale existují limity, které dědická daň nepostihuje,“ dodal.
V některých případech pak dědicům hrozí daň z příjmů, pokud nemovitost po nabytí dědictví prodá.
V důsledku novely č. 367/2019 Sb., která která novelizovala zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách (dále jen „ZoD“) přibyla některým provozovatelům železničních vleček jedna nová starost a sice povinnost nahlásit svou vlečku Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (dále jen „UPDI“). Zatím ne všichni tak učinili.
Podle zákoníku práce máme nárok na minimálně čtyři týdny dovolené. Jsou ale situace, kdy nám zaměstnavatel může dovolenou zkrátit. Jedním z nich je například neomluvená absence v práci. Jak se posuzuje a o kolik dovolené můžeme přijít? Na dotaz čtenáře odpovídá advokátka bpv Braun Partners Markéta Nešetřilová. Zdroj: https://www.idnes.cz/finance/prace-a-podnikani/nedovolena-absence-kraceni-dovolene.A200129_092956_podnikani_frp
