Poradna časopisu Stavitele:

Obracím se na vaši poradnu s následujícím problémem. Jsem vlastníkem stavebního pozemku na okraji obce, kde žiji již mnoho let. Nedávno mi obec oznámila, že plánuje na mém pozemku vybudovat veřejnou komunikaci a zahájila kroky k vyvlastnění. S tímto postupem zásadně nesouhlasím, protože mám s pozemkem vlastní plány a nechci o něj přijít. Prosím o radu, jaké mám možnosti obrany proti vyvlastnění a jak mám v této situaci postupovat? Existuje šance, že se mohu vyvlastnění účinně bránit, případně jaké argumenty mohu použít?

KRAJNÍ ŘEŠENÍ

Vyvlastnění je až krajní řešení realizace veřejně prospěšných staveb, jako jsou železnice, silnice nebo vedení elektřiny.

V praxi se vyvlastněním často rozumí „nucený prodej“ pozemku, ale výsledkem vyvlastnění může být třeba i „jen“ zřízení věcného břemene nebo naopak jeho zrušení – např. tak, aby získala obec trvale právo zřídit a provozovat veřejnou komunikaci přes předmětný pozemek.

Pokud je to možné, měl by se ten, kdo získá práva z vyvlastnění (vyvlastnitel), tedy např. získá vyvlastněný pozemek do svého vlastnictví, v praxi často obec, kraj či stát, s vyvlastňovaným pokusit dohodnout, jinak totiž není vyvlastnění přípustné.

Jde-li o omezení či podnět. práv k pozemku nebo stavbě, pak je potřeba, aby vyvlastnitel nejprve vyvlastňovanému zaslal návrh na uzavření smlouvy o získání potřebných práv. Vyvlastnitel nemůže nabídnout náhradu dle libosti, ta musí být stanovena znaleckým posudkem; s návrhem musí vyvlastnitel dále vyvlastňovaného informovat o změněném účelu vyvlastnění na zákonném základě a proč je k tomuto účelu potřeba získat práva právě k nemovitosti vyvlastňovaného.

Celý článek si přečtěte ZDE.