ZÁKON O NĚKTERÝCH OPATŘENÍCH KE ZMÍRNĚNÍ
DOPADŮ EPIDEMIE KORONAVIRU
Vláda České republiky přijala 31. 3. 2020 návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění
dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2. Návrh nyní míří do Poslanecké sněmovny, která o
něm bude rozhodovat 7. dubna, a následně do Senátu. Bude-li návrh schválen, nastane jeho
účinnost okamžikem zveřejnění ve sbírce zákonů, zřejmě ještě v průběhu dubna 2020, s
výjimkou pro změnu exekučního řádu, který by měla být účinná až prvním dnem
kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona ve sbírce zákonů.
Nouzovým stavem návrh zákona rozumí nouzový stav vyhlášený v souladu s čl. 5 a 6 ústavního
zákona o bezpečnosti České republiky vládou České republiky dne 12. března 2020.
Mimořádným opatření při epidemii návrh zákon rozumí krizové opatření podle § 2 písm. c)
krizového zákona přijaté vládou České republiky v době nouzového stavu a mimořádné
opatření vydané v roce 2020 Ministerstvem zdravotnictví či krajskou hygienickou stanicí dle
zákona o veřejném zdraví.
Mění se pravidla pro rozhodování orgánů právnických osob
Orgán právnické osoby by podle návrhu zákona mohl rozhodovat mimo zasedání v písemné
formě nebo s využitím technických prostředků i tehdy, nepřipouští-li to jeho zakladatelské
právní jednání. Nestanoví-li zákon nebo zakladatelské právní jednání podmínky k tomuto
rozhodování, určí je v případě nejvyššího orgánu statutární orgán, v případě jiného orgánu
tento orgán. Tyto podmínky musí být členům orgánu oznámeny v dostatečném předstihu před
rozhodováním.
Navrhuje se tedy po dobu trvání opatření umožnit rozhodování s využitím technických
prostředků nebo rozhodování per rollam i v případech, kdy taková možnost rozhodování není
upravena v zakladatelském právním jednání kapitálových společností, družstva či společenství
vlastníků jednotek.
Prodloužení funkčních období volených orgánů
Pokud uplyne funkční období člena voleného orgánu právnické osoby, prodlužuje se jeho
funkční období do uplynutí 3 měsíců ode dne následujícího po dni skončení mimořádného
opatření při epidemii; to platí i tehdy, uplyne-li funkční období v době 1 měsíce ode dne
následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii. Nesouhlasí-li člen voleného
orgánu s prodloužením funkčního období podle předchozí věty, doručí nesouhlas před
uplynutím funkčního období právnické osobě. V takovém případě se funkční období člena
voleného orgánu neprodlužuje.
Po dobu trvání mimořádného opatření při epidemii se tedy automaticky prodlužuje funkční
období členů voleného orgánu, kterým by funkční období mělo v době trvání opatření
zaniknout, ledaže s tímto prodloužením funkčního období nebude člen voleného orgánu
dopředu souhlasit.
Pokud neklesne počet členů voleného orgánu právnické osoby pod polovinu, může orgán
jmenovat náhradní členy do příštího zasedání orgánu, který je oprávněný členy zvolit nebo
jmenovat, i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání. K přijetí rozhodnutí je třeba
souhlasu všech stávajících členů orgánu, neurčuje-li zakladatelské právní jednání jinak.
NEWSFLASH 4/2020 II
ZÁKON O NĚKTERÝCH OPATŘENÍCH KE ZMÍRNĚNÍ
DOPADŮ EPIDEMIE KORONAVIRU
Navrhuje se tedy připuštění tzv. kooptace, tedy volby člena orgánu samotnými členy orgánu,
neklesne-li jejich počet pod polovinu, a to i v případech, není-li taková volba připuštěna v
zakladatelském právním jednání.
A pokud uplynulo funkční období člena voleného orgánu v době mezi dnem přijetí
mimořádného opatření při epidemii a dnem nabytí účinnosti návrhu zákona, mělo by platit, jeho
funkce se obnoví, souhlasí-li s tím a nebyl-li v době mezi dnem přijetí mimořádného opatření při
epidemii a dnem nabytí účinnosti zákona za něj zvolen, jmenován nebo jinak povolán jiný člen
voleného orgánu. Funkce člena voleného orgánu se obnoví dnem doručení souhlasu s
obnovením funkce právnické osobě a zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne následujícího po dni
skončení mimořádného opatření.
Prodloužení lhůty ke schválení účetních závěrek
Pokud by zákonná lhůta k projednání řádné účetní závěrky společnosti s ručením omezeným,
akciové společnosti nebo družstva měla uplynout dříve než 3 měsíce po skončení mimořádného
opatření při epidemii, uplyne 3 měsíce po skončení tohoto opatření, nejpozději však 31. prosince
2020, i s tím počítá nový návrh zákona.
Prominutí zmeškání lhůt v soudních řízeních
Zákon stanoví, že pokud účastník nebo jeho zástupce v občanském soudním řízení či správním
soudnictví zmeškal jakoukoliv lhůtu k provedení úkonu, a to z omluvitelného důvodu
spočívajícího v mimořádném opatření při epidemii, soud zmeškání této lhůty promine k návrhu
tohoto účastníka. Návrh na prominutí zmeškání lhůty je třeba podat do 15 dnů (ve správním
soudnictví do dvou týdnů) od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření, z něhož plynulo
omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu, a je třeba s ním spojit i zmeškaný
úkon. Tato lhůta však neskončí dříve než 15 dnů (ve správním soudnictví dva týdny) po
ukončení nebo zrušení nouzového stavu.
Prominutí zmeškání lhůt ve vykonávacím řízení a insolvenčním řízení
Prominutí zmeškání lhůt platí i ve vykonávacím a insolvenčním řízení, kde se výše uvedené lhůty
zkracují na 7 dnů. Ve vykonávacím řízení však nelze prominout zmeškání lhůty k podání
odvolání proti usnesení o příklepu ve výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí a
postižením obchodního závodu, v němž dochází k prodeji závodu, případně ve výkonu
rozhodnutí postižením jiných majetkových práv, přešlo-li na vydražitele vlastnické právo.
Navrácení lhůty v trestním řízení
V trestním řízení platí, že nejde-li o orgán činný v trestním řízení, může ten, kdo v době trvání
mimořádných opatření při epidemii zmeškal lhůtu k provedení úkonu stanovenou zákony
upravujícími trestní řízení nebo na jejich základě, požádat o její navrácení. O navrácení lhůty je
třeba požádat do tří dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož
plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující provedení úkonu. Lhůta pro podání
žádosti podle věty první však neskončí dříve než tři dny po ukončení nebo zrušení nouzového
stavu.
NEWSFLASH 4/2020 II
ZÁKON O NĚKTERÝCH OPATŘENÍCH KE ZMÍRNĚNÍ
DOPADŮ EPIDEMIE KORONAVIRU
V trestním řízení je zákonem nicméně připuštěno pouze navrácení lhůt zmeškaných obviněným
nebo jeho obhájcem pro podání opravných prostředků s výjimkou dovolání. Kromě výše
uvedeného návrh zákona promíjí i zmeškání lhůt v řízení o žádosti o peněžitou pomoc podle
zákona o obětech a v řízení o uspokojení majetkového nároku podle zákona o použití peněžních
prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení.
Změna v podávání dlužnických i věřitelských insolvenčních návrhů
Podle platného znění insolvenčního zákona platí, že dlužník, který je právnickou osobou nebo
fyzickou osobou – podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu
poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Návrh zákona
stanoví, že tato povinnost nepoužije v době ode dne nabytí účinnosti zákona do uplynutí 6
měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, nejpozději však 31.
prosince 2020. To neplatí, pokud úpadek nastal již před přijetím mimořádného opatření při
epidemii, nebo pokud úpadek nebyl převážně způsoben v důsledku okolnosti související s
mimořádným opatřením při epidemii, která by dlužníku znemožňovala nebo podstatně
ztěžovala plnit své peněžité závazky. Dočasně se tedy pozastavuje povinnost dlužníka, který je
právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobou, podat na sebe insolvenční návrh. Návrh se
nevztahuje na ty osoby, u nichž úpadek nastal již před přijetím mimořádných opatření při
epidemii. U věřitelských insolvenčních návrhů by nově mělo platit, že k insolvenčnímu návrhu,
který v době ode dne nabytí účinnosti zákona do 31. srpna 2020 podal věřitel, se nepřihlíží.
Vliv na plnění reorganizačních plánů
Návrh zákona také stanovuje, že v insolvenčním řízení, ve kterém byl ke 12. březnu 2020
pravomocně schválen reorganizační plán, který nebyl ještě zcela splněn, je dlužník oprávněn v
době ode dne nabytí účinnosti zákona do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení
mimořádného opatření při epidemii, navrhnout insolvenčnímu soudu, aby rozhodl, že dlužník je
oprávněn dočasně přerušit plnění reorganizačního plánu, a to nejdéle do 31. 12. 2020. O tomto
návrhu insolvenční soud rozhodne po vyjádření insolvenčního správce a věřitelského výboru.
Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. Po tuto dobu také nelze
rozhodnout o přeměně reorganizace v konkurz.
Mimořádné moratorium
V době až do 31. srpna 2020 může dlužník, který je podnikatelem a který nebyl ke 12. březnu
2020 v úpadku, podat podle návrhu zákona u insolvenčního soudu před zahájením
insolvenčního řízení, případně po jeho zahájení k návrhu jiné osoby, návrh na mimořádné
moratorium. Jde-li o návrh na mimořádné moratorium podaný po zahájení insolvenčního řízení
na návrh jiné osoby, musí být podán do 15 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku
insolvenčním soudem.
NEWSFLASH 4/2020 II
Tel.: (+420) 224 490 000
Fax: (+420) 224 490 033
www.bpv-bp.com
info@bpv-bp.com
I přes pečlivé sestavení tohoto materiálu nemůže společnost
bpv Braun Partners s.r.o., její partneři, spolupracovníci či
spolupracující advokáti a daňoví poradci zaručit přesnost
a úplnost informací zde obsažených a nepřebírá jakoukoliv
odpovědnost za konání nebo zdržení se konání na základě
informací obsažených v tomto materiálu.
bpv Braun Partners s.r.o.
Palác Myslbek
Ovocný trh 8
110 00 Praha 1
ZÁKON O NĚKTERÝCH OPATŘENÍCH KE ZMÍRNĚNÍ
DOPADŮ EPIDEMIE KORONAVIRU
Tento materiál slouží pouze jako všeobecná informace
o aktuálních tématech, nejedná se o poradenství.
Nezohledňují se v něm žádné zvláštní okolnosti, finanční
situace či zvláštní požadavky adresátů. Jeho adresáti by
si proto měli vždy vyžádat příslušné profesionální služby
k uvedeným informacím.
NEWSFLASH 4/2020 II
Zastavení dlouhotrvajících exekučních řízení
Konkrétně se tedy navrhuje zakotvit povinnost soudního exekutora rozhodnout o zastavení
exekuce v případě, že po dobu posledních 3 let nedošlo k částečnému uspokojení vymáhané
povinnosti nebo nebyl-li po tuto dobu zjištěn či zajištěn žádný majetek postižitelný v exekuci,
který by stačil alespoň ke krytí nákladů exekuce. Rozhodnutí o zastavení by mohl odvrátit
oprávněný, pokud by na výzvu soudního exekutora v přiměřené lhůtě složil další zálohu na
náklady exekuce. Takto bude možno postupovat po dobu 9 po sobě následujících let, kdy by
exekuce, v níž po tuto dobu nebyl zjištěn ani zajištěn žádný postižitelný majetek (a nebylo nic
vymoženo) měla být zastavena definitivně. Do doby rozhodné pro posouzení marné exekuce
se navrhuje započítávat i dobu před účinností navrhovaného zákona v max. délce 3 let, kdy
nedošlo k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti, ani nebyl zjištěn či zajištěn žádný
majetek postižitelný v exekuci, který by stačil alespoň ke krytí nákladů exekuce.