Článek deníku Právo (Autor Pavel Cechl)
Od června se podstatně změnily podmínky pro výpovědi.
Zkrátila se totiž výpovědní lhůta. Týká se to jak ukončení ze strany zaměstnavatele, tak případů, kdy pracovník odchází ze své vůle. Výrazně horší podmínky pak mají zaměstnanci, kteří porušují pracovní povinnosti.
„Výpovědní doba nově nezačíná běžet prvním dnem následujícího měsíce, ale už dnem, kdy byla doručena,“ konstatoval Miroslav Hnilica z advokátní kanceláře Spring Walk.
V některých případech tak může být i o desítky dnů kratší než dříve. A to tehdy, když ji člověk obdrží začátkem kalendářního měsíce.
Týká se to přitom i situace, kdy ji podá zaměstnanec. Stále ale trvá dva měsíce. Výjimkou je situace, kdy člověk třeba porušuje pracovní kázeň. Pak trvá jeden měsíc.
„Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů, které jsou výslovně uvedeny v zákoníku práce,“ upozorňuje Arthur Braun z advokátní kanceláře bpv Braun Partners.
To je například pro nadbytečnost kvůli zrušení pracovního místa, ukončení činnosti zaměstnavatele nebo přesun jeho činnosti do jiného regionu či třeba kvůli tomu, že pracovník přijde o řidičský průkaz, který ke své práci potřebuje.
„Zaměstnanec může ukončit pracovní poměr výpovědí kdykoli, a to bez udání důvodu,“ dodal Braun.
Samostatnou kapitolu pak tvoří to, když zaměstnanec kvůli nemoci nebo dlouhodobě špatnému zdravotnímu stavu ztratí pracovní způsobilost.
„Zaměstnavatel je pak povinen ho převést na jinou práci,“ uvedl Hnilica. Pokud takové převedení není možné, může mu dát výpověď.
„Když je ztráta zdravotní způsobilosti důsledkem nějakého pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, zaměstnanec má nárok na odstupné až do výše dvanáctinásobku průměrného výdělku. To vyplácí pojišťovna, u které má zaměstnavatel sjednané zákonné pojištění odpovědnosti,“ upozornil Braun s tím, že na tuto náhradu má zaměstnanec nárok i při skončení pracovního poměru dohodou.
Zaměstnavatelé přitom nemusí dát lidem výpověď osobně. Mohou tak učinit elektronicky, třeba přes datovou schránku. „Na rozdíl od klasické pošty, kterou může zaměstnavatel využít pouze tehdy, není-li možné doručení na pracovišti, lze výpověď do datové schránky zaměstnance zaslat automaticky,“ řekl Hnilica.
Zákon nevyžaduje předchozí souhlas zaměstnance. Obdobně má možnost doručit výpověď zaměstnanec zaměstnavateli.
V obou případech je výpověď doručena přihlášením adresáta do datové schránky. Pokud se tam nepřihlásí, začne výpovědní lhůta běžet desátým
dnem doručení. Prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatel dát výpověď pouze tehdy, jestliže k tomu pracovník dříve udělil souhlas. Je doručena okamžikem, kdy zaměstnanec její převzetí písemně potvrdí. Pokud tak neučiní, začíná výpovědní lhůta běžet od patnáctého dne.
Často se stává, že zaměstnavatelé nutí zaměstnance k ukončení pracovního poměru dohodou. Na to nemusí pracovníci nikdy přistoupit. Pokud byl zaměstnanec k podpisu donucen, může být považována za neplatnou. V takovém případě je možné obrátit se na soud a platnost dohody nejpozději do dvou měsíců napadnout.