Novela přináší flexibilitu a rozvoj moderní energetiky.
Ale i s přílepkem hrozícím snížením podpory pro starší fotovoltaické elektrárny. Ten mění pravidla hry 15 let po uvedení elektráren do provozu.

Novela stojí na principech akumulace, flexibility a agregace flexibility. Díky tomu pomůže vyrovnávání odchylek v energetické síti a snížit závislost na fosilních palivech. „Změna umožní využívat flexibilitu daných zařízení a nabízet ji agregátorům flexibility za finanční odměnu. Cílem tohoto opatření je zvýšit stabilitu energetické sítě a snížit závislost na fosilních zdrojích,“ vysvětluje Malvína Urbánková z advokátní kanceláře Rowan Legal.

Z dat Evropské komise vyplývá, že flexibilita v energetickém systému může snížit náklady na energie pro koncové spotřebitele o 12 až 42 procent.

„Sdílející výrobci se dosud setkávali s diskriminační přístupem ze strany obchodníků, kteří je za sdílení elektřiny cenově penalizovali nebo jim sdílení ve smlouvách o výkupu zcela zakazovali.

Nově však obchodníci nebudou moci sdílení zakázat a odlišné ceníky mohou uplatňovat pouze při existenci spravedlivého důvodu,“ doplňuje Eliška Beranová, právnička Unie komunitní energetiky.

Konec nekalých praktik

Obchodníci s energiemi musí stanovit tzv. index zajištění, z něhož vyplyne, zda má obchodník nakoupen dostatek energií pro pokrytí potřeb zákazníků. „Díky tomu zabráníme nekalým praktikám a cílíme na to, aby se už neopakovala situace, jakou na konci mandátu minulé vlády pocítili lidé na 900 tisících odběrných míst při krachu Bohemia Energy,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

Součástí schválené novely je ale i kontroverzní přílepek Ministerstva financí, který byl důvodem vrácení návrhu Senátem. Majitelé fotovoltaických elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010 s výkonem nad 30 kWp nyní čekají nové administrativní povinnosti. Sami musí začít kontrolovat vnitřní výnosové procento a posuzovat, zda jejich elektrárny nepřekračují povolenou ziskovost.

„Pokud provozovatelé kontrolu neprovedou a nenahlásí výsledky včas (do čtyř měsíců od účinnosti Lex OZE III), mohou ztratit nárok na podporu úplně. Dospějí-li k tomu, že nárok na podporu nesplňují, jsou povinni se jí na základě individuálního posouzení vzdát.

Při nesplnění těchto povinností hrozí vysoké pokuty,“ vysvětluje Iva Wenzel z advokátní kanceláře bvp Braun Partners.

Nové povinnosti mohou negativně dopadnout i na provozovatele jako jsou školy, nemocnice nebo obce. Podle Wenzel je tak možné, že právě proto ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček při diskusi v Poslanecké sněmovně oznámil, že chce v další novele energetického zákona známé jako Lex Plyn navýšit hranici pro individuální sebehodnocení přiměřenosti ze současných 30 kWp na 145 kWp.

Lex OZE III nyní čeká na podpis prezidenta.