MPSV zveřejnilo návrh nového zákona upravujícího práci prostřednictvím digitálních platforem. Návrh má do českého právního řádu transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 ze dne 23. října 2024, o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Zákon nyní vstupuje do připomínkového řízení, navrhuje se účinnost od 1.12.2026, resp. od 1.1.2027 u evidenčních povinností.

Mimo to návrh zákona přináší i zásadní změny některých institutů pracovního práva, které dopadnou na všechny zaměstnavatele, nejen na digitální platformy. Zejména se bude jednat o nově stanovené znaky závislé práce podle § 2 zák. práce, změnu v definici nelegální práce a nové povinnosti zaměstnavatelů vyhledávat a vyhodnocovat rizika spojená s používáním automatizovaných systémů.

Digitální platformy

Cílem nové úpravy je zejména posílit ochranu pracovníků, zpřehlednit fungování algoritmického řízení a usnadnit posuzování, zda se jedná o samostatnou činnost, nebo o závislou práci.

Podle návrhu zákona je platformou subjekt poskytující službu, která:

• je zcela nebo zčásti poskytována na dálku elektronickými prostředky (například prostřednictvím webové či mobilní aplikace),
• je poskytována na žádost koncového uživatele,
• zahrnuje jako klíčový prvek organizaci práce fyzických osob vykonávané za úplatu, a to bez ohledu na to, zda se práce koná online nebo fyzicky,
• využívá automatizované systémy při organizaci, řízení nebo hodnocení práce.

Je tedy zřejmé, že platformou nebudou pouze společnosti v oblasti taxislužby nebo rozvážkových služeb, ale nejrůznější online služby s automatizovaným řízením. Zákon bude platit pro všechny platformy, které organizují výkon práce v ČR, bez ohledu na místo jejich formálního usazení.

Vyvratitelná domněnka závislé práce platformového pracovníka

Platformovou práci vykonává fyzická osoba bez ohledu na formální povahu smlouvy nebo její označení ze strany platformy či pracovníka. Návrh zákona zavádí vyvratitelnou domněnku pracovněprávního vztahu. To znamená, že pokud jsou naplněny znaky závislé práce dle § 2 odst. 1 zákoníku práce, považuje se platformový pracovník za zaměstnance platformy (nebo zprostředkovatele), ledaže platforma prokáže, že alespoň jeden ze znaků závislé práce naplněn není. Pro kontrolní orgány tak bude výrazně snazší prokázat, že platformový pracovník koná závislou práci, tedy je zaměstnancem a pokud tomu neodpovídá smluvní nastavení, může sankcionovat platformu za švarcsystém.

Regulace automatizovaných systémů a ochrana osobních údajů

Návrh zákona rovněž přináší regulaci automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů, které ovlivňují například nábor pracovníků, jejich dostupnost, přiřazování úkolů, výpočet odměny, pracovní dobu, přístup ke vzdělávání či rozhodování o pozastavení nebo zrušení uživatelského účtu. Tyto systémy nesmí zpracovávat určité typy osobních údajů, například soukromou komunikaci pracovníků, údaje shromažďované v době, kdy pracovník práci ani nevykonává, či údaje sloužící k odvozování rasového nebo etnického původu nebo jiných diskriminačních charakteristik. Platforma bude muset pracovníkům transparentně sdělovat, jaké údaje zpracovává, z jakých důvodů a jakým způsobem. Nad automatizovanými systémy bude muset být zajištěn dohled fyzické osoby, která bude posuzovat dopady jejich rozhodnutí na pracovní podmínky a rovné zacházení.

Evidenční a další povinnosti platforem

Platforma bude povinna sdělit prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele své identifikační údaje a údaj o tom, že je platformou (takto se bude muset zaevidovat i platforma, která nemá zaměstnance!). Dále bude platforma povinna na žádost poskytovat vybraným správním orgánům informace o celkovém počtu platformových pracovníků, jejich rozdělení podle typu smluvního vztahu a průměrném počtu odpracovaných hodin. Platformovým pracovníkům bude platforma povinna poskytnout účinnou možnost vzájemně se kontaktovat a komunikovat, tuto komunikaci nesmí platforma monitorovat. Platformy budou muset povinně zřídit vnitřní oznamovací systém (whistleblowing) bez ohledu na počet zaměstnanců.  Platformy, které nemají sídlo, ani organizační složku v ČR budou muset určit kontaktní osobu pro účely komunikace se správními orgány.

Sankce

Návrh zákona zavádí nové přestupky, které se týkají zejména neoprávněného zpracování osobních údajů. Za nejzávažnější porušení se navrhuje sankce až do výše 20 milionů EUR nebo 4 % z celkového ročního obratu. Postih hrozí také, pokud platforma nezajistí plnění povinností zprostředkovatele nebo neplní povinnost dohledu nad automatizovanými systémy.

Novinky pro všechny zaměstnavatele (nejen pro platformy)

Novela mění definici závislé práce dle § 2 zákoníku práce. Znaky závislé práce zůstávají obdobné, nová úprava zdůrazňuje rozdíl mezi znaky závislé práce a podmínkami výkonu závislé práce v návaznosti na vývoj judikatury. Ze znaků vypadl požadavek na osobní výkon práce.

Všichni zaměstnavatelé budou nově povinni soustavně vyhledávat a hodnotit rizika automatizovaných monitorovacích systémů a automatizovaných rozhodovacích systémů, přijímat preventivní opatření, pravidelně kontrolovat jejich účinnost a informovat o tom zaměstnance.

Návrh počítá s úpravou definice nelegální práce, a to tak, že švarcsystém bude nově postihován jako nehlášená práce s nižší sankcí, než která hrozí za nelegální práci. Nově by také měli být za švarcsystém postižitelní jen zaměstnavatelé, nikoliv sami zaměstnanci. Nelegální prací bude nadále nelegální práce cizinců a práce vykonávaná nezletilými v rozporu s předpisy.

AKTUÁLNÍ JUDIKATURA NSS – ZÁVISLÁ PRÁCE A ŠVARCSYSTÉM V PRAXI

Výkon práce v IT sektoru a limity smluvní volnosti

Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil, že i u vysoce specializovaných profesí, jako jsou programátoři, může faktický výkon činnosti na IČO naplňovat znaky závislé práce podle § 2 odst. 1 zákoníku práce. Samotná skutečnost, že programátoři byli odměňováni hodinovou sazbou a evidovali čas v systému JIRA, není automaticky určující. Klíčová byla ekonomická závislost, práce v rozsahu plného úvazku výhradně pro jednu společnost, integrace do společných týmů se zaměstnanci a nemožnost odmítnout zakázku vyjma situace, kdy by byla společnost v prodlení s úhradou jejich odměny. Soud zdůraznil, že pokud faktický stav naplní definiční znaky závislé práce, kogentní normy pracovního práva omezují smluvní volnost stran bez ohledu na jejich vůli (7 Ads 52/2025).

Posuzování „obojetných“ činností u platformových kurýrů

V kontextu digitálních platforem NSS judikoval, že ačkoliv je činnost kurýrů typicky „obojetná“ a vyžaduje pečlivé individuální posouzení, může jít o nelegální práci ve smyslu § 5 písm. e) bodu 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. V posuzovaném případě (Rohlík.cz) soud shledal, že kurýři vystupující jako osoby samostatně výdělečně činné fakticky podléhali organizaci práce ze strany platformy, a to včetně sankcí za nedodržení stanovených povinností. Výkon práce jménem platformy, povinnost osobního výkonu, soustavnost a podřízenost jednoznačně prokázaly naplnění znaků závislé práce bez ohledu na formální znění obchodněprávních smluv (22 Ads 168/2025).

Místo výkonu práce v kadeřnických salonech

Při posuzování zastřených pracovních poměrů u kadeřnic působících ve sdíleném salonu NSS konstatoval, že místo výkonu práce nepatří mezi definiční znaky závislé práce ve smyslu § 2 odst. 1 zákoníku práce, ale jde pouze o podmínku jejího výkonu plynoucí z § 2 odst. 2 zákoníku práce. Pokud správní orgány prokážou vztah podřízenosti, osobní a soustavný výkon práce podle pokynů a jménem zaměstnavatele, dochází k umožnění nelegální práce i tehdy, jestliže je práce vykonávána na jiném dohodnutém místě, a nikoliv na formálním pracovišti zaměstnavatele. Rozhodující je materiální posouzení fakticky vykonávané činnosti a charakteru vztahu, nikoliv to, který subjekt má na dané adrese formálně hlášenou provozovnu v živnostenském rejstříku (2 Ads 15/2026).

……

Tento materiál slouží pouze jako všeobecná informace o aktuálních tématech, nejedná se o poradenství. Nezohledňují se v něm žádné zvláštní okolnosti, finanční situace či zvláštní požadavky adresátů. Jeho adresáti by si proto měli vždy vyžádat příslušné profesionální služby k uvedeným informacím. I přes pečlivé sestavení tohoto materiálu nemůže společnost bpv Braun Partners s.r.o. advokáti, její partneři, spolupracovníci či spolupracující advokáti a daňoví poradci zaručit přesnost a úplnost informací zde obsažených a nepřebírá jakoukoliv odpovědnost za konání nebo zdržení se konání na základě informací obsažených v tomto materiálu.