Změna týkající se péče o děti je součástí novely občanského zákoníku. Ta přináší změny právní úpravy v oblastí rozvodů a rodinného práva. Jednou z nejvýznamnějších změn je zrušení kategorií péče společné, střídavé a výlučné a jejich nahrazení novým rámcem založeným na rovném uplatňování práv a povinností obou rodičů.
„Podle právní úpravy platné do 31. prosince 2025 byly děti svěřovány buď do společné péče rodičů, se kterou nicméně museli vždy souhlasit oba rodiče a soud ji nemohl nařídit, do péče jednoho z rodičů (při níž se druhému stanoví rozsah styku a výživné), nebo do střídavé péče,“ vysvětluje advokát Adam Stawaritsch z advokátní kanceláře bpv Braun Partners.
Současná právní úprava zavádí pravidlo, že soudy mají určit pouze styk dítěte s každým z rodičů, podle něhož stanoví i výživné. Pravidlo vychází z toho, že oba rodiče mají právo a povinnost o děti pečovat, konkrétní forma tak není stanovena.
„Rozhodující již nebude ‚nálepka‘ střídavé péče, ale reálná dohoda rodičů a schopnost tohoto uspořádání zajistit dítěti stabilitu. Pokud se rodiče dohodnou, soud jejich uspořádání zpravidla pouze vezme na vědomí a dohodu schválí,“ míní advokátka Věra Kovandová spolupracující s advokátní kanceláří Drobiš & Novotný, advokáti. „Autoritativní zásah soudu přichází až tam, kde dohoda selhává. I v takovém případě soud může rozhodnout o péči, která se svým rozsahem přibližuje, resp. odpovídá dosavadnímu pojetí střídavé péče,“ dodává Kovandová.
Upuštění od kategorizace péče je považováno za vhodnější, protože v praxi se tyto kategorie často stávaly zdrojem sporů a zbytečného napětí v rodině. Soud tedy nově nerozhoduje o tom, kdo „získá“ dítě do péče, ale jak mají oba rodiče naplňovat rodičovskou odpovědnost.
„Tato změna je více než pozitivní. Eliminuje negativní emoce spojené s pojmem ‚výlučná‘ péče. Opatrovnickému řízení se výrazně odlehčí, protože jde o primární věc, na kterou se rodiče zaměřují. Bude mít hlavní dopad na spory o děti, které jsou bohužel středobodem každého rozvodového řízení a ze své zkušenosti vidím, že se to na nich nejvíce negativně odráží,“ uvádí Adam Stawaritsch.
Posuzování se bude i nadále řídit nejlepším zájmem dítěte. Soud bude hodnotit potřeby dítěte s ohledem na věk, zdravotní stav, stabilitu prostředí a schopnost rodičů spolupracovat.
„Základní potřebou dítěte je, aby rozvíjelo vztahy s oběma rodiči. Tento krok lze hodnotit pozitivně, ale zároveň je třeba dodat, že základní princip zůstává stejný – soud má i nadále posuzovat konkrétní uspořádání podle potřeb dítěte a schopností rodičů,“ připomíná Věra Kovandová s tím, že nejlepší variantou zůstává dohoda rodičů, která respektuje nejlepší zájem dítěte a funguje v praxi. Pak není nutné, aby soud o způsobu uspořádání autoritativně rozhodoval.
Pokud se rodiče dohodnou, soud stanoví, že dítě zůstává v péči obou rodičů, aniž by určoval rozsah styku. V případě sporu rozhoduje soud o tom, kolik času dítě u každého rodiče stráví. Musí být též zajištěna kontinuita při předávání, tedy příprava dítěte na péči druhého rodiče a spolupráce mezi rodiči.
„Podle občanského zákoníku platí, že rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, styk dítěte s druhým rodičem umožnit a při výkonu práva osobního styku s dítětem v potřebném rozsahu s druhým rodičem spolupracovat,“ připomíná Stawaritsch.
Podle předchozí právní úpravy byl v řízení o úpravě poměrů rodičů k nezletilému dítěti vždy soudem ustanovován kolizní opatrovník, jímž je orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), a to bez ohledu na to, zda mezi rodiči existoval spor. OSPOD tak byl přítomen i ve zcela nesporných věcech.
„Nově budou soudy ustanovovat kolizní opatrovníky pouze v případě, bude-li hrozit střet zájmů mezi rodiči a dítětem, tedy primárně tehdy, nebude-li mezi rodiči dohoda,“ vysvětluje Adam Stawaritsch, podle něhož je změna ve prospěch obou rodičů. „Rodiče nebudou pod stresem z možného procesního stanoviska opatrovníka, který nemusí dohodu vždy doporučit. Z hlediska zatížení opatrovníků jde o vítanou změnu, neboť se mohou více věnovat konfliktním a sporným případům. Jejich účast v řízeních, ve kterých měli rodiče dohodu, byla totiž pouze formální,“ uzavírá advokát.
