I když se strany přepravní smlouvy v mezinárodní silniční nákladní přepravě mnohdy spoléhají na to, že jejich právní vztah upravuje Úmluva CMR, je dobré nezapomínat, že i tato Úmluva vykazuje určité mezery, které se mnohdy nedají zacelit jinak než rozhodným národním právem. I při volbě tohoto práva stranami přepravní smlouvy obsahuje Úmluva CMR několik případů, kdy si rozhodné právo pro určitou otázku určuje sama. Je-li rozhodným právem právo české, nebývá vždy snadné určit konkrétní normy našeho právního řádu, které mají být použity. Tento článek navrhuje, jak postupovat v těchto situacích, kdy Úmluva CMR sama povolává k řešení určité otázky právo české.