Dne 16. července 2026 schválila Evropská komise („EK“) podle pravidel EU pro veřejnou podporu český kapacitní mechanismus. Jde o první kapacitní mechanismus schválený podle Rámce pro opatření státní podpory na podporu Dohody o čistém průmyslu („CISAF“). Rozhodnutí EK o schválení veřejné podpory ve formě kapacitního mechanismu odstraňuje zásadní právní překážku pro zavedení kapacitního mechanismu, který má pomoci zajistit dostatek výrobních kapacit v české elektrizační soustavě.[1]

Kapacitní mechanismus neodměňuje primárně výrobu elektřiny, ale dostupnost kapacity. Jeho účastníci se zavazují poskytnout kapacitu v období nedostatku elektřiny; za tuto disponibilitu získávají kapacitní platbu. Mechanismus je proto nutné odlišovat od podpory samotné výroby elektřiny (zejm. dle zákona č. 165/2012 Sb.) i od poskytování podpůrných služeb (tedy zejm. služeb výkonové rovnováhy).

Základní parametry schváleného mechanismu jsou následující:

• Široký okruh účastníků. Zapojit se budou moci stávající i nová výrobní zařízení, zařízení pro ukládání elektřiny, přeshraniční kapacita a odezva na straně poptávky (angl. demand side response – tedy spotřebitelé připravení za odměnu snížit spotřebu v době nedostatku). Všechny zúčastněné jednotky musí dodržet příslušné emisní limity CO₂ podle práva EU.[2]
• Technologická otevřenost a soutěžní princip. Podpora bude přidělována v konkurenčních aukcích na základě jasných, objektivních a nediskriminačních kritérií. Uchazeči budou soutěžit výší požadované podpory na MW kapacity dostupné během situace nedostatku a před účastí budou muset splnit technické požadavky předběžné kvalifikace.
• Doba trvání, smlouvy a první období dodávky. Režim veřejné podpory je schválen na deset let od července 2026 a jednotlivé kapacitní smlouvy mohou být uzavírány až na patnáct let. První smlouvy mají zajistit dostupnost kapacity pro období od listopadu 2030 do října 2031; přípravné kroky a aukce proto musí proběhnout s dostatečným předstihem.
• Rozpočet a financování. Odhadovaný celkový rozpočet činí 3,1 až 6,2 miliardy EUR. Přesná částka bude záviset na výsledcích aukcí a potřebách soustavy. Mechanismus má být financován z poplatků hrazených spotřebiteli elektřiny.[3]

EK shledala mechanismus nezbytným, vhodným a přiměřeným. Jeho potřebnost opřela zejména o evropské posouzení zdrojové přiměřenosti ERAA 2025, které pro Českou republiku předpokládá nová rizika pro bezpečnost dodávek již od roku 2028. Soutěžní nastavení má současně omezit podporu na skutečnou potřebu financování a minimalizovat narušení hospodářské soutěže.

Schválení završuje další podstatnou fázi evropského procesu. Jak jsme Vás již informovali v jednom z našich předchozích článků[4], v březnu 2026 vydala EK stanovisko k českému prováděcímu plánu, čímž byla splněna jedna z podmínek pro zavedení kapacitního mechanismu podle nařízení o vnitřním trhu s elektřinou. Nynější rozhodnutí potvrzuje slučitelnost oznámeného režimu veřejné podpory s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a rámce CISAF.

Schválení EK samo o sobě ještě nezahajuje aukce ani nezakládá investorům nárok na podporu. Mechanismus musí být uveden do praxe na vnitrostátní úrovni. Ministerstvo průmyslu a obchodu již dne 10. července 2026 zveřejnilo návrh opatření obecné povahy podle § 35 energetického zákona, které má uložit provozovateli přenosové soustavy povinnost nediskriminačně a nákladově efektivně zajistit dodatečnou kapacitu.[5]

Pro investory budou rozhodující podrobnosti české implementace. Ekonomiku jednotlivých projektů ovlivní zejména harmonogram a objemy aukcí, pravidla předběžné kvalifikace, způsob zohlednění skutečné dostupnosti jednotlivých technologií, délka konkrétních smluv a sankční režim. Zveřejněno dosud nebylo ani nedůvěrné znění rozhodnutí EK ve věci SA.120741, které může obsahovat další podmínky a závazky České republiky.

Pro českou energetiku jde přesto o zásadní posun. Poprvé existuje schválený rámec, který může dlouhodobou kapacitní platbou snížit investiční riziko nových řiditelných a flexibilních zdrojů. Praktický význam mechanismu však ukážou až jeho konečné vnitrostátní nastavení a výsledky prvních aukcí.

O dalším vývoji v této věci Vás budeme informovat.

..

[1]     Evropská komise, tisková zpráva IP/26/1611, 16. července 2026; rozhodnutí ve věci veřejné podpory SA.120741. Dostupné zde.

[2]     Podle čl. 22 odst. 4 nařízení o vnitřním trhu s elektřinou nemohou být do kapacitního mechanismu zařazeny ani z něj získávat platby či přísliby dalších plateb (i) výrobní kapacity, které zahájily komerční výrobu dne 4. července 2019 nebo později, pokud jejich emise z fosilních paliv přesahují 550 g CO₂/kWh, a (ii) od 1. července 2025 výrobní kapacity, které zahájily komerční výrobu před 4. červencem 2019, pokud jejich emise současně přesahují 550 g CO₂/kWh a v ročním průměru 350 kg CO₂ na instalovaný kW elektrického výkonu. Mezní hodnoty se vypočítávají na základě projektované čisté účinnosti výrobní jednotky při jmenovité kapacitě podle příslušných norem ISO. Viz čl. 22 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou.

[3]     Financování tak bude probíhat skrze systémovou složku regulované ceny elektřiny.

[4]     K předchozím krokům směřujícím k zavedení kapacitního mechanismu viz bpv BRAUN PARTNERS, České republice se otevírá cesta k případné notifikaci kapacitního mechanismu, 10. dubna 2026. Dostupné zde.

[5]     Ministerstvo průmyslu a obchodu, Návrh opatření obecné povahy, kterým zavádí kapacitní mechanismus, zveřejněno 10. července 2026. Dostupné zde

….
Tento materiál slouží pouze jako všeobecná informace o aktuálních tématech, nejedná se o poradenství. Nezohledňují se v něm žádné zvláštní okolnosti, finanční situace či zvláštní požadavky adresátů. Jeho adresáti by si proto měli vždy vyžádat příslušné profesionální služby k uvedeným informacím. I přes pečlivé sestavení tohoto materiálu nemůže společnost bpv Braun Partners s.r.o. advokáti, její partneři, spolupracovníci či spolupracující advokáti a daňoví poradci zaručit přesnost a úplnost informací zde obsažených a nepřebírá jakoukoliv odpovědnost za konání nebo zdržení se konání na základě informací obsažených v tomto materiálu.