Pojem „souběh funkcí“ představuje situaci, kdy je fyzická osoba zaměstnancem korporace a souběžně je členem statutárního orgánu téže společnosti. Právo rozlišuje mezi tzv. pravým a nepravým souběhem funkcí. V příspěvku zrekapitulujeme, jak na souběh funkcí nahlížely soudy v minulosti a jak se k této problematice staví v současné době. Seznámíme vás s několika přelomovými rozsudky Ústavního a Nejvyššího soudu, které změnily dosavadní přístup. Podíváme se také na aspekty zdanění příjmů, které plynou členovi statutárního orgánu obchodní korporace ze smlouvy o výkonu funkce a z manažerské smlouvy, a to i z pohledu smluv o zamezení dvojího zdanění.
Pavel spolupracuje s bpv od 2010, předtím působil několik let ve velké anglické advokátní kanceláři.
Nejvyšší soud České republiky svým usnesením spis. zn. 27 Cdo 3549/2020 z května tohoto roku určil, že předmět podnikání vymezený ve stanovách v rozsahu volné živnosti „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, nesplňuje požadavek určitosti, neboť z něj není zjevné, co je předmětem podnikání dané společnosti, a odpovídajícího výsledku se nelze dobrat ani výkladem“ a proto se k takovému ujednání nepřihlíží. Rozhodnutí se analogicky uplatní i na poměry ostatních obchodních korporací.
Od 27. února 2021 vyhlásila Vláda ČR nový nouzový stav, a to až do 28. března 2021. Zároveň byla vydána nová opatření, výrazně omezující volný pohyb osob, která kladou nové povinnosti na zaměstnavatele i zaměstnance:
