„Pracuji u nového zaměstnavatele. Výplata mi sice na účet v dohodnutý termín chodí, co mě ale překvapilo, nedostávám žádné výplatní pásky,“ popisuje svůj problém čtenářka iDNES.cz. Mzdová účetní jí sdělila, že o ně musí požádat. „Po několika měsících mi přece jen nějaký papír došel, neseděly ale dny čerpané dovolené, a po mém dalším dotazu jsem se dozvěděla, že dovolená se zapisuje pouze orientačně. Je takový postup zaměstnavatele v pořádku?“ ptá se.
Postup zaměstnavatele v pořádku není. Zákoník práce sice nezná pojem „výplatní páska“, ale to neznamená, že neexistuje. Co víc, zákoník práce dokonce ukládá zaměstnavateli povinnost vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. A právě onen písemný doklad je výplatní páska. Vy jako zaměstnanec o nic nemusíte žádat, zaměstnavatel má povinnost vám ji automaticky dát při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu.
Pokud jde o uvedení informací o dovolené, je zcela běžné na výplatní pásku údaje o dovolené uvádět. A to jak počet zbytkové dovolené, tak již čerpané, a eventuální další informace, například případný převod dovolené z minulého roku.
Povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci výplatní pásku se týká i tzv. dohodářů, tedy zaměstnanců, kteří pracující pro zaměstnavatele na dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel také povinen předložit doklady, na jejichž základě mzdu nebo plat vypočetl. V praxi půjde především o evidenci odpracované doby, práce v noci, pracovní pohotovosti a další podobné údaje, ze kterých se odvíjí výše mzdy nebo platu.
A ještě další praktická poznámka – za správnost údajů na výplatní pásce odpovídá zaměstnavatel. I kdyby zaměstnanec podepsal výplatní pásku, bylo by to pouze potvrzení o převzetí výplatní pásky, nikoliv potvrzení údajů na ní uvedených.
Formu výplatní pásky stanovuje zákoník práce, který říká, že zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci tento doklad v písemné formě. To znamená jednak klasicky v listinné podobě, vytisknuté na papír, a dále i v podobě elektronické.
Zaměstnavatel tedy může výplatní pásku zaslat například na zaměstnancův e-mail. Tento druh komunikace musí být ale dostatečně chráněn, aby nedošlo k úniku osobních údajů zaměstnance. Prakticky se vedle zabezpečení e-mailové komunikace používá například zaheslování souboru. Výplatní pásku je nutné předat nejpozději s datem splatnosti mzdy nebo platu.
Doklad musí obsahovat údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. V praxi bude výplatní páska obsahovat vedle identifikace zaměstnavatele a zaměstnance především údaje o období, za které je mzda vyplácena, odpracované hodiny, údaje o dovolené, údaje o výši hrubé a čisté mzdy a výši srážek na sociální a zdravotní pojištění, i údaje týkající se daně z příjmu, o základních složkách mzdy, příplatcích a případných odměnách.
Tento výčet ale není konečný. Mzdové softwarové systémy jsou obvykle nastaveny tak, aby uváděly ještě další důležité údaje – typicky údaj o zdravotní pojišťovně zaměstnance či o benefitech (například stravenky).
Výplatní páska slouží jako kontrola vyplacené mzdy a právě například i údajů o zůstatku dovolené. Pokud zaměstnanec zjistí nesrovnalosti, upozorní na ně zaměstnavatele a ten je povinen je napravit, případně vysvětlit a na žádost doložit potřebné doklady.
Důležitost výplatní pásky není radno podceňovat. V případě soudního sporu se zaměstnavatelem může být velmi důležitým důkazním prostředkem. Proto doporučuji pohlídat si, zda zaměstnavatel výplatní pásku vydal a zda údaje v ní uvedené jsou správné.
