K 1. 1. 2026 nabývá účinnosti významná novela trestněprávních předpisů provedená zákonem č. 270/2025 Sb. Jedná se o změny především v trestním zákoníku („TZ“), ale i v trestním řádu („TŘ“) a vedlejších trestních zákonech, tedy zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob („ZTOPO“) a v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže („ZSVM“).

Není-li výslovně uvedeno jinak, níže uvedené odkazy na zákonná ustanovení se vztahují ke znění účinnému k 1. 1. 2026.

1. Nové druhy trestů fyzických osob

První klíčovou novinkou jsou dva nové druhy trestů, které dosud bylo možno uložit pouze právnickým osobám, avšak napříště bude jejich uložení možné i u osob fyzických – jedná se o trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži (§ 74c, 74d TZ) a trest zákazu přijímání dotací a subvencí (§ 74e, 74f TZ).

Tyto tresty soud bude moci na jeden rok až deset let uložit těm pachatelům, kteří se dopustili trestného činu v souvislosti s uzavíráním smlouvy na plnění veřejné zakázky nebo s jejím plněním anebo s účastí v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži, respektive v souvislosti s podáváním nebo vyřizováním žádostí o jakoukoli veřejnou podporu či jejím poskytováním nebo využíváním. Ve výměře do pěti let bude soud tyto tresty moci uložit též trestním příkazem (§ 314e odst. 2 TŘ).

Nedodržování uvedených zákazů bude postihováno jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. g), h) TZ.

Soud může od výkonu zbytku těchto trestů podmíněně upustit, pokud byla vykonána alespoň jejich polovina (§ 90 TZ). Při podmíněném upuštění soud stanoví zkušební dobu na jeden rok až pět let, ne však kratší, než je dosud nevykonaný zbytek trestu. Za dovršení nápravy pachatele odsouzeného k takovému trestu může převzít záruku zájmové sdružení občanů (§ 6 odst. 1 písm. c) TŘ).

2. Širší využívání peněžitého trestu

Dochází k širšímu prosazování ukládání peněžitého trestu coby základního trestu alternativního. Tento trest bude soud moci pachateli uložit za jakýkoli trestný čin (byť v některých případech nebude moci být uložen jako trest samostatný¹). Od této změny je očekávána úspora na straně státu, stejně jako citelnější dopad na pachatele ve srovnání s krátkodobým odnětím svobody.

Současně se zrušuje horní omezení počtu denních sazeb peněžitého trestu, dosud stanovené na 730 denních sazeb, a to tak, že denních sazeb bude moci být nejvýše tolik, kolik odpovídá horní hranici trestní sazby trestu odnětí svobody stanovené ve dnech. Počet denních sazeb nesmí převyšovat horní hranici trestní sazby trestu odnětí svobody ani s případně společně uloženým odnětím svobody (dosud se přitom jednalo o „dvojnásobek počtu denních sazeb“.

V případě, že odsouzený peněžitý trest nezaplatí, přemění se na trest odnětí svobody tak, že každá zcela nezaplacená denní sazba odpovídá jednomu dni odnětí svobody (namísto dosavadních dvou dnů).

V případě mladistvých pachatelů provinění, tedy osob, které v době spáchání trestného činu dovršily patnáctý, ale nepřekročily osmnáctý rok věku, dochází k analogické úpravě pravidel peněžitého opatření obdobně jako je v trestním zákoníku změněn peněžitý trest. To znamená, že soud může peněžité opatření uložit v rozpětí nejméně 10 denních sazeb a nejvýše tolik denních sazeb, kolik odpovídá polovině horní hranice trestní sazby odnětí svobody, které by mohlo mladistvému být uloženo. V případě přeměny peněžitého opatření v trestní opatření odnětí svobody se každá zcela nezaplacená částka odpovídající dvěma denním sazbám počítá za jeden den odnětí svobody.

3. Změny v oblasti podmíněného propuštění, podmíněného upuštění od výkonu zbytku některých druhů trestů a započítání vazby a trestu

Podle § 88 odst. 1 TZ se úprava podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody mění tak, že soud odsouzeného podmíněně propustí na svobodu, jestliže vykonal stanovenou část trestu, svým chováním a plněním svých povinností po právní moci rozsudku prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život nebo soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného. Je zde tedy dána automatika podmíněného propuštění při splnění podmínek. Podle dosavadního znění příslušného ustanovení soud může odsouzeného podmíněně propustit […], samotné propuštění je tedy dáno na volním uvážení. Je však třeba poznamenat, že závěr o řádném chování a polepšení odsouzeného závisí stále na posouzení soudu.

Změn doznává rovněž úprava započítání vazby a trestu dle § 92 TZ. V prvé řadě se napříště do uloženého trestu započítá doba strávená ve vazbě nejen v trestním řízení, ve kterém byl trest uložen, ale i v řízení vedeném pro jiný skutek, pokud takové řízení skončilo zastavením trestního stíhání, postoupením věci jinému orgánu nebo zproštění obžaloby a pokud k započítání nebo zohlednění vazby dosud nedošlo.

Uvedené pravidlo o započtení neplatí, pokud ke zproštění obžaloby či zastavení trestního stíhání došlo pouze z důvodu, že pachatel není trestně odpovědný, byla mu udělena milost nebo je účasten amnestie, nebyl dán nebo byl vzat zpět souhlas poškozeného s trestním stíháním, došlo-li k podmíněnému zastavení trestního stíhání nebo schválení narovnání, anebo došlo k zastavení trestního stíhání pro neúčelnost.

Podle nového § 92 odst. 5 TZ se započítání nebo zohlednění neprovede, pokud byla pachateli za nezákonnou vazbu nebo trest přiznána náhrada ušlého zisku nebo přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu², nebo pokud od výkonu vazby nebo trestu uplynulo více než dvacet let.

4. Nové skutkové podstaty a změny skutkových podstat trestných činů

Do skutkových podstat vybraných trestných činů je napříště promítnuta v podobě zvláštní pohnutky zvýšená ochrana různých menšin obyvatel zejména proti násilným trestným činům (jedná se například o spáchání trestného činu na jiném z důvodu jeho rasy, národnosti, věku, pohlaví, sexuální orientace, politického přesvědčení, vyznání či skutečné nebo domnělé příslušnosti k jiné skupině osob).

Novinkou je trestný čin zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření podle § 191a TZ, spočívající ve výrobě, dovezení, nabídnutí, prodeji či různém jiném opatření pornografického díla, které zobrazuje nebo jinak využívá osobu, o níž pachatel ví, že k takovému zobrazení nebo využití nedala souhlas. Jedná se tak o postih jakékoli nekonsenzuální pornografie, zejména pak tzv. deepfake pornografie.

Významnou změnou projde jeden z nejčastějších trestných činů, tj. zanedbání povinné výživy podle § 196 TZ, které bude napříště trestné jen tehdy, jestliže jím pachatel vydá oprávněnou osobu nebezpečí nouze, zatímco dosud bylo trestné v zásadě jakékoli neplnění zákonné vyživovací povinnosti. Důvodem pro tuto změnu je argument, že pokud bylo podáváno trestní oznámení pro tento trestný čin, nedělo se tak primárně kvůli potrestání pachatele, nýbrž pro dosažení zaplacení výživného, což je považováno za rozporné s pojetím trestního práva jako krajního prostředku ochrany práv. Důvodová zpráva tak zdůrazňuje, že výživného lze dosáhnout jinými právními prostředky, zejména civilní žalobou nebo dávkou náhradního výživného pro dítě.

Změny doznává rovněž tzv. „opakovaná krádež“ či „krádež s recidivou“, tedy skutek spočívající v tom, že si někdo přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. Podle současné úpravy obsažené v § 205 odst. 2 TZ bude takový pachatel potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. Od 1. 1. 2026 bude popsaná alternativa krádeže trestná mírněji, a to tak, že pachateli soud bude moci uložit trest odnětí svobody až na dvě léta. Zpřísněný postih recidivy bude také vypuštěn z ustanovení o podvodu a jeho zvláštních variantách, zpronevěře a provozování nepoctivých her a sázek.

K významným změnám dále dochází mezi drogovými trestnými činy. Předně je nově skutková podstata uvedená v § 285 TZ pojmenována jako neoprávněné pěstování rostliny nebo houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jiné nakládání s ní pro vlastní potřebu. Z tohoto ustanovení (konečně) plyne, jaké je přípustné množství takových rostlin nebo hub, zatímco dosud ustanovení užívalo vágní vyjádření „malé množství“.

Pro vlastní potřebu bude možno pěstovat, sklízet nebo zpracovávat nejvýše 5 rostlin z rodu konopí, ledaže jde o rostlinu konopí obsahující nejvýše 1 % THC. Obdobně bude pro vlastní potřebu možno přechovávat omamnou látku konopí anebo jinou omamnou nebo psychotropní látku získanou zpracováním rostliny konopí obsahující více než 1 % THC v celkovém množství do 200 g ve svém obydlí nebo do 50 g mimo své obydlí.

Je nutno upozornit, že zpracováním se rozumí pouze technicky nenáročný proces typu sušení, drcení či výroba masti. Nemusí se tedy jednat pouze o celé nezpracované konopí. Naopak různé fyzikální či chemické postupy vedoucí ke koncentraci účinné látky jsou kvalifikovány jako výroba a naplňují znaky níže popisovaného a podstatně citelněji postihovaného trestného činu podle § 283 TZ.

K rozšíření skutkové podstaty dojde též u trestného činu neoprávněné výroby a jiného nakládání s omamnými nebo psychotropními látkami, s rostlinami nebo houbami je obsahujícími nebo s jedy podle § 283 TZ, a to tak, že nově bude trestný (i) ten, kdo neoprávněně pro jiného pěstuje, sklízí, sbírá nebo zpracovává rostlinu nebo houbu obsahující omamnou nebo psychotropní látku.

Novým je trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s konopím podle § 283a, který postihuje jednání spočívající ve výrobě, dovozu, vývozu, průvozu, nabídnutí, zprostředkování, prodeji nebo jiném opatření konopí nebo přípravku obsahujícím omamnou nebo psychotropní látku získanou z konopí. Jedná se o zvláštní mírněji trestnou (privilegovanou) alternativu k trestnému činu popsanému v předchozím odstavci.

Trestní zákoník také rozšiřuje provádění mezinárodních sankcí, tedy příkazů, zákazů či omezení např. k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti či boje proti terorismu. V této oblasti dochází ke zpřísnění a rozšíření postihovaných jednání. Stěžejní změnou je skutečnost, že se trestá i porušení mezinárodní sankce spáchané nejen úmyslně (§ 410 TZ), ale nově i z nedbalosti (§ 410a TZ). Soud též bude moci uložit trest propadnutí věci, která je předmětem mezinárodní sankce.

Do skutkové podstaty trestného činu založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle § 403 TZ se výslovně dostává hnutí nacistické a komunistické.

U některých dalších skutkových podstat dochází toliko k dílčím doplněním nebo zpřesněním (například porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 261 TZ, nedovolené ozbrojování podle § 279 TZ či maření přípravy a průběhu voleb a referenda podle § 351 TZ).

Změny dalších trestních předpisů

Jak bylo uvedeno na začátku, změn doznávají i trestní řád, zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim a zákon o soudnictví ve věcech mládeže.

…

¹ Jmenovitě se dle § 67 odst. 2 TZ jedná o trestné činy týrání svěřené osoby a týrání osoby žijící ve společném obydlí, zločiny (úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nad 5 až do 10 let) z řad trestných činů proti životu a zdraví a trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a všechny zvlášť závažné zločiny (úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nejméně 10 let).

² Příslušnou úpravu obsahuje zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

….
Tento materiál slouží pouze jako všeobecná informace o aktuálních tématech, nejedná se o poradenství. Nezohledňují se v něm žádné zvláštní okolnosti, finanční situace či zvláštní požadavky adresátů. Jeho adresáti by si proto měli vždy vyžádat příslušné profesionální služby k uvedeným informacím. I přes pečlivé sestavení tohoto materiálu nemůže společnost bpv Braun Partners s.r.o. advokáti, její partneři, spolupracovníci či spolupracující advokáti a daňoví poradci zaručit přesnost a úplnost informací zde obsažených a nepřebírá jakoukoliv odpovědnost za konání nebo zdržení se konání na základě informací obsažených v tomto materiálu.