K 1. 1. 2026 nabývá účinnosti významná novela trestněprávních předpisů provedená zákonem č. 270/2025 Sb. Jedná se o změny především v trestním zákoníku („TZ“), ale i v trestním řádu („TŘ“) a vedlejších trestních zákonech, tedy zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob („ZTOPO“) a v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže („ZSVM“).

Není-li výslovně uvedeno jinak, níže uvedené odkazy na zákonná ustanovení se vztahují ke znění účinnému k 1. 1. 2026.

1. Výslovné zakotvení zásady restorativní justice

Do § 2 odst. 16 TŘ ¹ je výslovně zakotvena zásada restorativní justice jako jedné ze základních zásad trestního řízení. Restorativní justice je významným moderním konceptem trestněprávní politiky, který se orientuje na nápravu způsobené újmy, zohlednění potřeb osob dotčených trestným činem, přijetí opravdové odpovědnosti pachatelem a ozdravení společenských vztahů dotčených trestným činem. Konkrétním projevem má být zejména zprostředkování kontaktu pachatele a poškozeného v trestním řízení za častějšího využití Probační a mediační služby.

2. Ochrana důvěrnosti komunikace obviněného s obhájcem

Trestní řád v novém ustanovení § 35a zpřesňuje úpravu ochrany důvěrnosti komunikace obviněného a jeho obhájce. Za nejvýznamnější lze považovat dvě nová pravidla, a to 1) že ochrana důvěrnosti komunikace se nevztahuje na případy, kdy obsahem komunikace není poskytování právních služeb a 2) že informace získaná porušením důvěrnosti komunikace nesmí být v trestním řízení použita, s výjimkou případu, kdy se použití takové informace dovolá podezřelý/obviněný.

3. Ohledání obsahu zařízení

V § 113a se doplňuje ohledání obsahu zařízení coby zvláštní důkazní prostředek spočívající v ohledání dat v „zajištěném přenosném zařízení, které umožňuje oboustrannou komunikaci mezi koncovými uživateli“ (notebook, smartphone apod.), včetně ohledání dat, která jsou uložena na vzdáleném úložišti, pokud jsou z uvedeného zařízení přístupná bez překonání dalšího zabezpečení.

Takové ohledání je možné jen tehdy, pokud lze důvodně předpokládat, že jím lze zjistit skutečnosti důležité pro trestní řízení a sledovaného účelu nelze dosáhnout jinak nebo by jinak bylo jeho dosažení podstatně ztížené.  Ohledání je zásadně možné jen s povolením soudce.

4. Nový důvod fakultativního zastavení trestního stíhání

Podle nového § 172 odst. 2 písm. d) TŘ státní zástupce může (nikoli musí) zastavit trestní stíhání, pokud po obstarání všech dostupných důkazů výsledky vyšetřování v dostatečné míře neodůvodňují postavení obviněného před soud a v řízení před soudem zřejmě nelze očekávat zjištění skutečností nezbytných k prokázání viny obviněného ze spáchání skutku.

5. Úprava podmínek pro schválení narovnání

Podle § 309 TŘ může v řízení o přečinu ² se souhlasem obviněného a poškozeného soud a v přípravném řízení státní zástupce rozhodnout o schválení narovnání, jsou-li splněny další podmínky. Jednou z těchto podmínek je, že obviněný poškozenému nahradí škodu, nemajetkovou újmu či vydá přečinem získané bezdůvodné obohacení, případně učiní jiná vhodná opatření k jejich odčinění či vydání.

Podle dosavadní právní úpravy je předpokladem schválení narovnání uhrazení újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení v celém rozsahu, případně učinění úkonů směřujících k tomu, aby došlo k nápravě v celém rozsahu. Tuto podmínku úprava účinná od roku 2026 zmírňuje.

Ke schválení narovnání bude moci dojít (již) tehdy, jestliže nahradil nebo vydal alespoň 30 % způsobené škody, nemajetkové újmy nebo bezdůvodného obohacení a zbytek se zavázal poškozenému nahradit nebo vydat v dohodnuté době ve splátkách.

6. Rozšíření výčtu trestů, které lze uložit trestním příkazem

Podle § 314e odst. 2 TŘ bude trestním příkazem nově možno uložit nepodmíněný trest odnětí svobody do šesti měsíců, a také tresty zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a zákazu přijímání dotací a subvencí, a to ve výměře do pěti let.

7. Změny zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim

Dílčích změn k počátku roku 2026 doznává rovněž zákon o trestní odpovědnosti právnických osob.

V první řadě se zpřesňují pravidla pro úvahu o přiměřenosti trestu ukládaného právnické osobě tak, že soud je při rozhodování o druhu trestu a jeho výměře povinen přihlédnout k počtu zaměstnanců této právnické osoby, předmětu její činnosti a také k tomu, zda má právnická osoba zaveden účinný soubor preventivních opatření zajišťujících dodržování právních předpisů a směřujících k předcházení trestné činnosti (právní compliance). U peněžitého trestu je povinen přihlédnout k výši čistého obratu za poslední skončené účetní období, pokud jej lze zjistit.

Dále se rozšiřuje prostor státního zástupce pro odložení věci a pro zastavení trestního stíhání. Mezi tyto důvody patří skutečnost, že právnická osoba není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost, dále že by s ohledem na její poměry bylo trestní stíhání neúčelné, anebo pokud lze považovat za dostačující postup podle jiného právního předpisu (například občanského zákoníku) umožňující zrušení právnické osoby.

Závěr

Ve dvou dílech našeho přehledu změn jsme se pokusili přehledně představit to nejpodstatnější, co přinese počátek roku 2026 do českého trestního práva. Popsané změny trestního řádu zejména zlepšují postavení obviněných, ať už jsou jimi fyzické nebo právnické osoby, a posilují jejich právní jistotu.

V případě právnických osob je zvyšován důraz na preventivní opatření, která mají předcházet trestné činnosti – to je v praxi zvlášť relevantní pro podnikající společnosti. Pokud byste si nebyli jisti, zda opatření nastavená právě ve Vaší společnosti jsou dostatečná, neváhejte se na nás obrátit.

…

¹ Orgány činné v trestním řízení dbají v průběhu celého řízení na to, aby byly ve vhodných případech vytvářeny podmínky pro dobrovolnou a aktivní účast poškozeného a obviněného při řešení následků trestného činu a napravení vztahů zasažených trestným činem.

² Tj. každý nedbalostní trestný čin a úmyslný trestný čin s horní hranicí trestu odnětí svobody 5 let.

….
Tento materiál slouží pouze jako všeobecná informace o aktuálních tématech, nejedná se o poradenství. Nezohledňují se v něm žádné zvláštní okolnosti, finanční situace či zvláštní požadavky adresátů. Jeho adresáti by si proto měli vždy vyžádat příslušné profesionální služby k uvedeným informacím. I přes pečlivé sestavení tohoto materiálu nemůže společnost bpv Braun Partners s.r.o. advokáti, její partneři, spolupracovníci či spolupracující advokáti a daňoví poradci zaručit přesnost a úplnost informací zde obsažených a nepřebírá jakoukoliv odpovědnost za konání nebo zdržení se konání na základě informací obsažených v tomto materiálu.