Zákonem č. 87/2025 Sb., tedy novelou známou jako „LEX OZE III“, byla do Energetického zákona (č. 458/2000 Sb.) přidána četná ustanovení, která souvisí s monitorováním stavu hospodářské soutěže na maloobchodním trhu s elektřinou a plynem ze strany ERÚ, tzv. indexem zajištění obchodníka a srovnávacím nástrojem pro porovnávání nabídek dodávky elektřiny a plynu..[1]
Na základě zmocňovacích ustanovení energetického zákona vypracoval Energetický regulační úřad („ERÚ“) návrh tzv. monitorovací vyhlášky,[2] která má tato ustanovení energetického zákona provést.[3] Níže jsme pro Vás shrnuli vybraná ustanovení tohoto návrhu:
Dle ustanovení § 2 odst. 1 a 2 návrhu monitorovací vyhlášky budou od 1. ledna 2026 obchodníci s elektřinou a plynem, stejně jako výrobci elektřiny a plynu ERÚ předkládat ERÚ za každé pololetí informace v tomto rozsahu:
a) Informace o portfoliu odběrných míst;
b) Informace o tržbách;
c) Informace o přírůstku odběrných míst; a
d) Informace o uplatňovaných smluvních podmínkách.
Tato povinnost provádějící § 11 odst. 1 písm. n) Energetického zákona se vztahuje na subjekty, které k poslednímu dni daného pololetí dodávají elektřinu nebo plyn nejméně do 1.000 odběrných míst zákazníků:
a) kteří jsou v postavení spotřebitele nebo podnikající fyzické osoby s ročním odběrem elektřiny do 20 MWh, v případě obchodníků s elektřinou nebo výrobců elektřiny; nebo
b) kteří jsou v postavení spotřebitele nebo podnikající fyzické osoby s roční spotřebou plynu do 63 MWh, v případě obchodníků s plynem nebo výrobců plynu.
Dále návrh monitorovací vyhlášky popisuje postup pro stanovení indexu zajištění obchodníků s elektřinou a plynem[5], navazující na nová ustanovení § 30 odst. 2 písm. s) a § 61 odst. 2 písm. q) Energetického zákona. Hodnotu indexu svého zajištění mají pak obchodníci povinnost i zveřejnit.[6]
V této souvislosti je nutné připomenout, že pokud by hodnota aktuálně zveřejněného indexu zajištění obchodníka klesla pod hranici 70 % či pokud by příslušný obchodník tuto hodnotu nezveřejnil vůbec, vzniká spotřebiteli i podnikající fyzické osobě[7] právo vypovědět smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu s pevně sjednanou cenou.[8]
Vzhledem k právě uvedenému a dále k hrozbě správních sankcí,[9] které za nestanovení či nezveřejnění hodnoty indexu zajištění obchodníka hrozí, by obchodníci s elektřinou a plynem měli dbát o to, aby splnili veškeré požadavky související s indexem zajištění obchodníka obsažené v Energetickém zákoně a v monitorovací vyhlášce, která zatím v tomto kontextu počítá s účinností od 15. září 2025.
Od 1. října 2025 bude Energetický zákon (§ 17j) nově upravovat tzv. srovnávací nástroj spravovaný ERÚ, který již od listopadu 2023 slouží k porovnávání nabídek dodávek elektřiny a plynu.[10] Sběr informací pro fungování srovnávacího nástroje má fungovat již od 1. srpna 2025, od kdy mají obchodníci povinnost předávat ERÚ informace o nabídkách dodávek elektřiny a plynu, které jsou předmětem již zmíněného srovnávacího nástroje[11].
Podle § 4 monitorovací vyhlášky pak má platit, že obchodník s elektřinou anebo plynem musí poskytovat ERÚ informace o nabídkách dodávek elektřiny nebo plynu do 5 pracovních dnů ode dne jejich zveřejnění nebo změny. Po prvních 30 dnů po dni účinnosti monitorovací vyhlášky (tj. po dni 15. září 2025) bude však tato povinnost fungovat v režimu přechodného ustanovení obsaženého v § 6 monitorovací vyhlášky. Dle tohoto ustanovení pak bude stačit předat informace o již uveřejněných a platných nabídkách až do 15. října 2025, kdy musí obchodník předat ERÚ zvlášť informace o:
K podání informací slouží elektronický formulář na internetových stránkách ERÚ, který mají obchodníci nahrát prostřednictvím k tomu určeného rozhraní. V tomto elektronickém formuláři příslušný obchodník uvede např. charakteristiku nabízeného produktu ve vztahu k době trvání závazku či skupině zákazníků, které je produkt určen, vymezení smluvních a jiných dokumentů, které jsou s nabídkou spojeny a v konečném důsledku také popis cenového ujednání, kterým se nabídka řídí (např. nabídka s pevně stanovenou cenou či nabídka s dynamickým určením ceny).
Byť výše popsané instituty nemají přímý předobraz v právu Evropské unie, tak důvodová zpráva k návrhu monitorovací vyhlášky poukazuje na znění čl. 60 odst. 4 směrnice (EU) 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, dle kterého mají „členské státy vytvořit vhodné a účinné mechanismy pro regulaci, kontrolu a transparentnosti tak, aby zabránily veškerému zneužívání dominantního postavení a bezohlednému chování, zejména ke škodě spotřebitelů.“[12]
S poukázáním na obsah důvodové zprávy k návrhu monitorovací vyhlášky tak lze říct, že implementací výše uvedených institutů se zákonodárce, resp. ERÚ snaží reagovat na nedávnou energetickou krizi let 2021 a 2022 a zejména na to, jak energetická krize ovlivnila „nejmenší“ zákazníky na trhu s elektřinou a plynem. Nad rámec již zmíněné směrnice se tyto instituty týkají také trhu s plynem. Jen čas a praxe ukážou, zdali budou tato opatření dostačující.