Dne 17. července 2026 představila Evropská komise („EK“) balík návrhů na revizi systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS 1 pro období po roce 2030. Balík tvoří zejména návrh směrnice měnící směrnici 2003/87/ES a rozhodnutí o rezervě tržní stability a samostatný návrh na úpravu referenčních hodnot pro bezplatné přidělování povolenek v letech 2026–2030.[1]

Podstatou návrhu není zrušení systému ETS 1 ani zavedení pevného cenového stropu. EK zachovává základní tržní architekturu systému a povinnost odevzdávat povolenky za vypuštěné emise. Navrhuje však zmírnit tempo snižování množství povolenek po roce 2030, prodloužit ochranné mechanismy pro průmysl a nasměrovat větší část výnosů z ETS zpět do dekarbonizace odvětví zahrnutých v systému.

Pomalejší snižování emisního stropu. Současný lineární redukční faktor činí 4,3 % a v letech 2028–2030 se má zvýšit na 4,4 %. EK navrhuje jeho snížení na 3,7 % pro roky 2031–2035 a na 1,7 % pro roky 2036–2040. Povolenky by tak měly být vydávány i ve čtyřicátých letech.[2]

Bezplatné přidělování bude pokračovat, ale bude podmíněno investicemi. Přidělování založené na referenčních hodnotách má pokračovat i po roce 2030. U odvětví zahrnutých do mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) se má konec bezplatného přidělování posunout do roku 2038. Od roku 2031 mají provozovatelé pro získání plné bezplatné alokace předkládat ověřené plány dekarbonizace a investovat v EU částku odpovídající 100 % hodnoty obdržených bezplatných povolenek.[3]

Bezprostřední úprava referenčních hodnot pro roky 2026–2030. Samostatný návrh má zmírnit zpřísňování referenčních hodnot pro teplo a paliva. EK odhaduje, že tím energeticky náročný průmysl získá v tomto období dodatečné bezplatné povolenky v hodnotě přibližně 6 miliard EUR.[4]

Výraznější návrat výnosů z ETS do průmyslu. Revize má posílit financování průmyslové transformace zejména těmito nástroji:

• Průmyslová dekarbonizační banka (the Industrial Decarbonisation Bank) má disponovat přibližně 100 miliardami EUR; její první fázi má tvořit ETS Investment Booster financovaný 400 miliony povolenek s odhadovanou hodnotou 30 miliard EUR pro roky 2028–2030; a
• členské státy mají nejméně 50 % svých národních výnosů z ETS použít na investice do dekarbonizace odvětví zahrnutých v ETS; vedle toho mají pokračovat Inovační a Modernizační fond (lze tak uvažovat o publikaci nových výzev po vzoru těch předešlých).[5]

Rozšíření působnosti systému. Návrh dále počítá s postupným zahrnutím dalších emisí a zdrojů do ETS 1:

• spalovny komunálního odpadu by měly odevzdávat povolenky za 25 % vykázaných emisí za rok 2031, 50 % za rok 2032, 75 % za rok 2033 a od roku 2034 za 100 % emisí; při splnění stanovených podmínek by členský stát mohl využít výjimku do roku 2035;
• v letectví by se ETS rozšířil zejména na lety z EHP do třetích zemí vzdálených nejvýše 5 000 km a na všechny příchozí i odchozí lety soukromých proudových letadel; a
• v námořní dopravě by se u vybraných kategorií plavidel snížila hranice pro zahrnutí do systému z 5 000 GT na 400 GT (zkratka „GT“ znamená gross tonnage – snížení této hranice znamená rozšíření ETS 1 i na výrazně menší lodě).[6]

Prakticky jde o kompromis mezi klimatickým cílem a konkurenceschopností. Průmysl má získat více času, více bezplatných povolenek v letech 2026–2030 a větší přístup k financování. Protihodnotou jsou investiční podmínky a zachování tlaku na dekarbonizaci. Návrh sám o sobě nezaručuje pokles ceny povolenky.

Předložený balík zatím není účinným právem. Návrhy musí schválit Evropský parlament a Rada EU a jejich konečné znění se může změnit. V konečném důsledku se nicméně jedná o návrhy, na jejichž základě má být změněna směrnice; tato zavazuje pouze členské státy. Právně závazným pro ostatní subjekty se návrh stane až poté, co jej Česká republika transponuje do českého právního řádu.

Upozorňujeme, že revize se týká pouze systému ETS 1. Pravidla samostatného systému ETS 2, který v poslední době vyvolal výraznou politickou kontroverzi, zejména kvůli obavám z dopadu na ceny pohonných hmot a vytápění domácností, kde Česká republika původně prosazovala zrušení či alespoň odložení ETS 2, avšak pro tento postup se však nepodařilo získat dostatečnou podporu v EU, není danou revizí nijak dotčen.

O dalším vývoji v této věci Vás budeme informovat.

…

[1]     Evropská komise, tisková zpráva IP/26/1596, 17. července 2026; návrh směrnice COM (2026) 616 final. Dostupné zde.

[2]     Evropská komise, Questions and answers on the EU Emissions Trading System (EU ETS) review, QANDA/26/1598, 17. července 2026. Dostupné zde.

[3]     Evropská komise, QANDA/26/1598, část věnovaná bezplatnému přidělování. Dostupné zde.

[4]     Návrh na úpravu referenčních hodnot pro teplo a paliva, COM(2026) 619 final. Dostupné zde.

[5]     Evropská komise, QANDA/26/1598, části věnované použití výnosů z ETS a podpoře průmyslu. Dostupné zde; K předešlým výzvám Modernizačního fondu zde.

[6]     Evropská komise, QANDA/26/1598, části věnované letectví, námořní dopravě a spalování komunálního odpadu. Dostupné zde.

…

Tento materiál slouží pouze jako všeobecná informace o aktuálních tématech, nejedná se o poradenství. Nezohledňují se v něm žádné zvláštní okolnosti, finanční situace či zvláštní požadavky adresátů. Jeho adresáti by si proto měli vždy vyžádat příslušné profesionální služby k uvedeným informacím. I přes pečlivé sestavení tohoto materiálu nemůže společnost bpv Braun Partners s.r.o. advokáti, její partneři, spolupracovníci či spolupracující advokáti a daňoví poradci zaručit přesnost a úplnost informací zde obsažených a nepřebírá jakoukoliv odpovědnost za konání nebo zdržení se konání na základě informací obsažených v tomto materiálu.