V červenci tohoto roku došlo ke schválení dlouho očekávané velké novely insolvenčního zákona. Finální verze zákona nabyde účinnost k 01.10.2024.

Návrh zákona mimo jiné zajišťuje soulad s předpisy Evropské unie, zejména se směrnicí (EU) 2019/1023 ze dne 20.06.2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činností a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132 (směrnice o restrukturalizaci a insolvenci).

Předně nutno dodat, že změny insolvenčního zákona se týkají zejména oddlužení fyzických osob. Právní úprava řešení úpadku konkurzem a reorganizací zůstává téměř nedotčená.

V mnohých směrech přináší novela insolvenčního zákona pro dlužníky výhodnější postavení. Zásadní změnou novelizovaného insolvenčního zákona je zkrácení doby oddlužení pro všechny fyzické osoby, a to na tři roky.

dosahované dlužníkem, ale zejména příjmy, které by mohl dlužník dosahovat při zohlednění jeho možností a schopností.

Dalším z přijatých návrhů je rovněž rozšíření důvodů pro zrušení schváleného oddlužení, například pokud dlužník nebude schopen po dobu delší než 3 měsíce splácet pohledávky, a to nově nikoliv pouze v důsledku okolností, které zavinil sám, ale i v důsledku neplnění závazku třetí osoby poskytnout plnění (tj. standardní darovací smlouva), nebo v důsledku zvýšení základní částky, která nesmí být při výkonu rozhodnutí povinnému sražena z měsíční mzdy. Smyslem rozšíření těchto důvodů je zejména snaha působit na dlužníka, aby tento poctivě a řádně plnil všechny své povinnosti, a to nikoliv pouze v nejnižší možné povolené míre, ale skutečně v míře, kterou mu jeho možnosti a schopnosti umožňují.

Prodlužuje se i doba ve které nelze do oddlužení znova vstoupit, a to z 10 na 12 let. V případě opakovaného oddlužení po uplynutí 12 až 20 let po úspěšném oddlužení dlužníka pak bude činit doba délky dalšího oddlužení 5 let.

Současně s novelizací insolvenčního zákona dochází i k související novelizaci občanského soudního řádu, dle které u osob s mnohačetnými exekucemi (4 a více exekucí) dochází ke změně výše srážek, když nově těmto osobám bude možné srážet až dvě třetiny čistého zbytku mzdy shodně jako v insolvenčním řízení. Cílem této změny je motivovat dlužníky s mnoha exekucemi, aby svoji finanční situaci řešili právě formou podání insolvenčního návrhu.

Až samotná praxe však ukáže, jaký dopad budou mít změny insolvenčního zákona na samotné insolvenční řízení a výši pohledávek jaká bude v průběhu oddlužení uhrazena věřitelům. V případě Vašich dotazů nejen k tomuto tématu jsme zde pro Vás.

Další novinkou, kterou novela zákona přináší, je zrušení domněnky, že při úhradě 30 % přihlášených pohledávek dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, k úplnému uspokojení pohledávek svých věřitelů. Tato hranice se nahrazuje individuální mírou určenou insolvenčním soudem vždy s přihlédnutím na příjmový potenciál konkrétního dlužníka.

Na druhou stranu pak novela insolvenčního zákona v některých směrech přináší pro dlužníky některá zpřísnění. Insolvenční soud bude mít nově možnost rozhodnout o prodloužení doby splácení o 12 měsíců z důvodů porušení podstatných povinností na straně dlužníka. V případech zvláštního zřetele pak bude moci tuto dobu prodloužit o dalších 6 měsíců (tedy celkem až o 18 měsíců). Nově budou mít možnost podat návrh na prodloužení průběhu oddlužení nebo zrušení schváleného oddlužení i věřitelé dlužníka – tento návrh budou moci podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne zveřejnění zprávy insolvenčního správce o plnění oddlužení, a to vždy po uplynutí každých 12 měsíců plnění schváleného oddlužení, jakož i ve lhůtě dvou měsíců po zveřejnění závěrečné zprávy insolvenčního správce. Insolvenční soud bude mít zároveň možnost zkoumat a odejmout dlužníkovi osvobození, a to až 3 roky od jeho pravomocného přiznání.

Novela insolvenčního zákona pak přináší i nové povinnosti pro insolvenční správce, mimo jiné jim stanovuje povinnost podrobně zkoumat možnosti dlužníka – jeho schopnosti, možnosti a majetkové poměry. Insolvenční správce tak bude mít povinnost nikoliv pouze zkoumat příjmy