Ohledně procesu přijímání novely označované obecně „Lex Plyn“ jsme Vás informovali již v předcházejících měsících. Nyní byl legislativní proces přijímání „Lex Plyn“ završen a jednotlivé změny, které „Lex Plyn“ přináší, se staly součástí právního řádu České republiky, neboť „Lex Plyn“ byl 30. 6. 2025 publikován ve Sbírce zákonů jako zákon č. 223/2025 Sb. Nejdůležitějších změn se dostalo zejm. zákonu č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání v energetických odvětvích (dále jen „Energetický zákon“), zákonu č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury (dále jen „Liniový zákon“), zákonu č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie (dále jen „POZE“) a zákonu č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (dále jen „ZoHE“). Právě na tyto změny v rámci tohoto příspěvku poukážeme.
V prvé řadě doznalo změn ustanovení § 34 Energetického zákona upravující povinnost výrobců elektřiny informovat provozovatele přenosové soustavy (dále jen „ČEPS“) o ukončení provozu jimi provozované výrobny elektřiny alespoň 11 měsíců předem. Předmětné ustanovení bylo do Energetického zákona vloženo již novelou „Lex OZE III“ a mělo se vztahovat na všechny výrobny s instalovaným výkonem od 10 MW, Lex Plyn tuto povinnost ponechává pouze pro provozovatele větších výroben elektřiny s instalovaným výkonem 100 MW a výše.
Základní princip však zůstává stejný – v případě oznámení ukončení provozu výrobny elektřiny ve smyslu § 34 Energetického zákona disponuje ČEPS pravomocí vyhodnotit jednotlivé dopady ukončení provozu výrobny elektřiny na bezpečnost a spolehlivost provozu elektrizační soustavy a může doporučit, aby provoz výrobny elektřiny nebyl ukončen. Toto doporučení předává ČEPS Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“), Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen „ERÚ“) a provozovateli příslušné výrobny elektřiny. Posledním dvěma jmenovaným subjektům předává ČEPS rovnou také návrh smlouvy o službě poskytnutí výkonu. ERÚ je totiž oprávněn stanovit provozovateli výrobny elektřiny tzv. povinnost nad rámec licence ve smyslu § 12 Energetického zákona, v tomto případě tedy povinnost provozovat výrobnu elektřiny i nadále, byť její provozovatel měl v úmyslu provoz ukončit. Pokud původní provozovatel odmítne smlouvu o službě poskytnutí výkonu v podobě navrhované ze strany ČEPS uzavřít, může ERÚ povinnost provozovat předmětnou výrobnu uložit jinému držiteli licence na výrobu elektřiny. Pro oba případy platí, že smlouvou o službě poskytnutí výkonu jsou upravena některá práva a povinnosti držitele licence na výrobu elektřiny, kterému byla uložena povinnost nad rámec licence, přičemž cena za službu poskytnutí výkonu je stanovena administrativně ze strany ERÚ s přihlédnutím k prokazatelným ztrátám a přiměřenému zisku, který je spojen s pokračováním provozování výrobny elektřiny. Na základě výše uvedeného byla také smlouva o službě poskytnutí výkonu zařazena mezi jednotlivé smluvní typy uzavírané účastníky trhu s elektřinou v ustanovení § 50 odst. 13 Energetického zákona. Účelem tohoto mechanismu je zajištění dostatečných výrobních kapacit elektřiny v krátkodobém horizontu, a to v souvislosti s možným ukončením provozu některých (zejm. uhelných) zdrojů. Výše uvedený mechanismus v konečné podobě dle „Lex Plyn“ je přitom účinný již od 1. července 2025.
Jak jsme již zmínili, prostřednictvím „Lex Plyn“ dochází také ke změně Liniového zákona. Nejdůležitější změny souvisí s vymezením tzv. staveb pro energetickou bezpečnost, přičemž „Lex Plyn“ do této kategorie nově zahrnuje také stavby výroben elektřiny z plynu o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více a dále stavby výroben elektřiny z plynu o celkovém instalovaném výkonu 15 MW a více. Liniový zákon takovým stavbám poskytuje četné „úlevy“, a to zejména na poli povolovacích procesů dle zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákon (dále jen „SZ“) a souvisejících právních předpisů z oblasti ochrany životního prostředí.
Předmětem změn tudíž je například zkrácení lhůt – závazná stanoviska či vyjádření musí být vydána do 20 dnů ode dne doručení žádosti či vyžádání stavebním úřadem, jednotné environmentální stanovisko (dále jen „JES“) u staveb výroben elektřiny z plynu o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více musí být vydáno do 40 dnů. „Lex Plyn“ přináší také nemožnost prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí o povolení záměru či JES ze strany příslušného orgánu. Řízení ve věcech záměrů staveb pro energetickou bezpečnost má také probíhat „přednostně“ a ex lege se považuje za řízení s velkým počtem účastníků, což má dále zjednodušit doručování písemností. Jedná se o vítané změny, které však mohou narazit na tvrdou realitu – s ohledem na personální vytížení Dopravního a energetického stavebního úřadu (dále jen „DESÚ“) nemusí mít tyto změny kýžený dopad na zjednodušení a zrychlení povolovacích procesů. Jen následná praxe však ukáže, zdali tomu tak skutečně bude. Jednotlivé změny Liniového zákona nabývají účinnosti dne 1. srpna 2025.
„Lex Plyn“ mění také ZoHE, a to zejména ve vztahu k tématu tzv. „mařičů“ elektrické energie. Od 1. srpna 2025 nebude možné poskytovat služby záporné flexibility prostřednictvím zařízení mařícího elektřinu, ledaže bude zajištěno další efektivní další využití elektřiny spotřebované takovým zařízením, tj. mění-li mařič elektřinu např. na energii tepelnou, musí být pro tuto tepelnou energii další využití. Nedodržení tohoto požadavku bude sankcionováno pokutou až do výše 5.000.000 Kč.
Pro úplnost ještě připomínáme informaci sdílenou s Vámi již na sklonku minulého týdne ve formě jednoho z našich NewsFlash. Systém sebehodnocení přiměřenosti podpory poskytnuté výrobnám elektřiny ze slunečního záření (dále jen „FVE“) uvedeným do provozu v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2010, který byl zaveden novelou „Lex OZE III“, byl novelou „Lex Plyn“ zcela zrušen a Díl 4 Hlavy VII POZE byl z POZE vypuštěn. Sebehodnocení přiměřenosti podpory tak nebude relevantní.
