Judikatura
Nejvyšší soud k prokazování náhrady škody dle CMR
Rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 23 Cdo 1628/2020 ze dne 31.8.2021
Nejvyšší soud se, nutno uvést, že po opravdu detailním zohlednění závěrů české i zahraniční judikatury a doktríny, rozhodl vypořádat s otázkou prokazování výše náhrady škody podle čl. 25 CMR a určení běžné ceny zásilky. V praxi se totiž často stává, že doklady, jimiž je prokazována hodnota zásilky v době a místě převzetí k přepravě, odrážejí s ohledem na působení různých vlivů (subvence, další položky zahrnuté do ceny – pojištění, balení apod.) hodnotu zásilky více či méně věrně. Nejvyšší soud k tomu uvedl, že běžnou tržní cenou je cena vzniklá působením běžných tržních mechanismů a dojde-li mezi dvěma subjekty k dohodě na určité kupní ceně, lze zásadně vycházet z toho, že taková cena je běžnou tržní cenou ve smyslu čl. 25 úmluvy CMR. Z rozsudku nicméně vyplývá, že žalobce (osoba poškozená) může prokázat, že běžná tržní cena byla u daného zboží vyšší, důkazní břemeno však tíží jej.
Nejvyšší správní soud ke způsobu prokazování okolností přepravy pro potřeby odpočtu DPH
Rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 117/2021-50 ze dne 14.12.2021
Soud obecně poukázal na to, že daňové řízení se v případě odpočtu DPH při dodání zboží do jiného státu vede primárně o tom, zda bylo zboží do jiného státu skutečně dodáno. Řízení se naopak nevede o dopravních službách a po daňovém subjektu tedy nelze požadovat k prokázání jím tvrzených skutečností jen bezvadné písemné doklady o přepravě zboží. Daňový subjekt může použít i jiné důkazy, které mu pomohou dokreslit obrázek o věci samé. I když jde primárně v případě daňově uznatelného výdaje o řízení dokladové, nebrání to daňovému subjektu navrhnout i jiné důkazní prostředky mající vztah k předmětu řízení. Tyto jiné důkazy nelze odmítnout jen s ohledem na to, že formální přepravní doklady vykazují nedostatky.
Nejvyšší soud: K určení náhrady za duševní útrapy osob blízkých při újmě na zdraví způsobené jinou osobou blízkou
Rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 25 Cdo 2515/2021 ze dne 27.10.2021
V daném případě se jednalo o dopravní nehodu, při níž utrpělo roční dítě zranění s trvalými následky, přičemž viníkem nehody byl otec dítěte, který řídil. Některé osoby blízké se domáhaly náhrady za duševní útrapy spojené s poškozením zdraví osoby blízké, a to přímo po pojišťovně. Nejvyšší soud uvedl, že skutečnost, že újma na zdraví byla primární oběti způsobena jinou osobou blízkou, nemůže vést k závěru, že osoba blízká, domáhající se kompenzace, by měla svůj úděl snášet lépe a že by jen proto měla být výše náhrady snížena. Pokud škůdce i po škodní události pečuje obvyklým způsobem o členy rodiny (včetně druhého rodiče, jemuž újma na zdraví společného dítěte působí útrapy) i poškozené dítě, nelze toto považovat za kompenzaci vzniklé újmy škůdcem, ale za výkon jeho vyživovací povinnosti.
Také jsme napsali
Dodání zboží a jeho přijetí příjemcem v mezinárodní železniční přepravě – Článek se věnuje některým úskalím spojeným s okamžikem převzetí zboží příjemcem, s tím spojenou ztrátou či ohrožením odpovědnostních nároků. Více se dočtete v časopise Právo v přepravě a zasílatelství, č. 4/2021, s. 2, dostupné zde.
